Marta tráví soboty s kamarádkou v nákupním centru. Procházejí obchody, užívají si kávu, a večer se vracejí domů. Její partner, Leoš, tráví den na rybaření. Večer se setkávají, ale každý se věnuje jinému televiznímu programu v různých pokojích. Když není sezóna na rybolov, tráví Leoš většinu času u počítače, občas na pivě s přáteli.
„Takhle vypadají naše víkendy. Vím, že to není ideální. Zvažovala bych výlet na ryby s Leošem, procházku a společné jídlo. Ale nikdy mě nenapadlo, abych ho požádala o společný výlet. Možná ho nezajímám,' uvažuje Marta. „Přemýšlel jsem o tom, že bych ji mohl doprovodit do nákupního centra. Sice mě samotné nakupování nebaví, ale myslím, že by se jí líbilo, kdybychom si dali zákusek s kávou. Možná ale raději tráví čas s kamarádkou,' odpovídá Martin (Leoš).
Dobré je, že se oba zamýšlejí nad svým vztahem. Uvědomují si, že absence společných aktivit negativně ovlivňuje vztah. Mnoho párů si toto neuvědomuje. Podle studie z loňského roku Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí uvádí 30 % českých žen, že se s partnerem nevěnují žádným společným aktivitám. Neprocházejí se, nesportují, nemají společné koníčky.
„Společně strávený čas je klíčový pro budování vztahu. Bez něj hrozí, že se partneři nedostatečně poznají a děti se nemají od koho učit,' vysvětluje Marie Oujezdská z Rodinného svazu ČR. Organizace pořádá akce pro posílení vztahů v rodinách.
„My jsme s manželem trávili mnoho času společně, především při stavbě našeho domu,' vzpomíná osmaosmdesátiletá Vladimíra. Každý týden po práci cestovali z Ostravy do východních Čech, kde zdědila pozemek. Společně s manželem a syny stavěli rodinný dům. „Byla to dřina. Materiály jsme získali s velkým úsilím, mnoho věcí jsme dělali sami. Šetřila jsem každý korunu. Přesto to byly krásné roky. Měli jsme společný cíl, pořád jsme byli pohromadě. Večer unavení v nedokončeném domě jsme si byli blízcí, byla jsem šťastná,' vypráví.
Dnes nechápe Vladimíra život svých vnoučat. „Mají skvěle placené práce, jejich partnerky taky. Ale všichni se z práce vracejí pozdě večer. Děti tráví čas v kroužcích. O víkendech se synové věnují sportu, jeden hraje hokej, druhý chodí do posilovny, a s kamarády tráví večery v hospodě. Jejich manželky mají své zájmy, jezdí s kamarádkami na wellness pobyty, jedna dokonce sama na dovolenou k moři. Připadá vám normální nechat děti a jet sama k moři? Synům to nevadí, jedna manželka jezdí na hory a ona k moři. Žijí vedle sebe, ale ne spolu,' říká Vladimíra.
Vladimíra je vdova a žije v domě, který s manželem vybudovali. I nadále s láskou vzpomíná na společný čas. „Byla to náročná práce, ale společný cíl nás držel pohromadě a náš vztah byl krásný,' dodává.
Absence společných aktivit se obvykle stává problémem, když se děti odstěhují nebo když pár odejde do důchodu. To odhalí, zda si manželé mají o čem povídat, zda mají podobné plány a sny. Nebo zda si vedli životy vedle sebe jako dva cizí lidé s pouze společným zamilováním z dávné doby. Zamilovanost ale zmizí a vztah se udrží na základě vzájemné úcty a sdílených zájmů. V takových chvílích nastává obvykle krize.
„Co budeme dělat o víkendu?', „Co bychom měli dělat?', „Nejdeme někam?', „Kam?'… (dále dialog).
Tyto debaty jsou v mnoha vztazích běžné a signalizují nedostatek společných zájmů. Jistě, život bez nich je možný, ale obdivujeme dvojice seniorů, jak si spolu užívají turistiku a vínečko na vrcholku kopce. „My takhle vyrážíme už 50 let. Seznámili jsme se na horách. A od té doby jsou hory naší láskou,' vypráví.
A o to jde, zkusit se společně „vyškrábat' na vrchol.
Jana a Petr se potkali na kurzu vaření. Oba milovali gastronomii a sdíleli stejnou vášnivou touhu objevovat nové chutě. V první hodině diskutovali o tradičních českých receptech a s úsměvem si vzpomínali na své dětské zážitky z vaření. Brzy se ukázalo, že sdílejí nejen zájem o jídlo, ale i o umění a literaturu.
Potkávali se pravidelně na procházkách parkem, diskutovali o knihách a filmech a s nadšením si vyměňovali recepty a tipy na restaurace. Petr, vášnivý fotograf, vyfotografoval Jannu při vaření a ona mu s radostí vyprávěla o inspiraci při přípravě jídla. Rozuměli si a jejich vzájemný respekt se den ode dne prohluboval.
Jednoho dne na koncertu klasické hudby, plném krásných tónů, Petr pochopil, že Jana je ta, se kterou se chce sdílet celý život. Získali bydlění v centru Prahy s výhledem do zahrady a poctivě vařili a žili.
Byli šťastní a spokojení a s láskou trávili čas společně, prožívali společně radosti i strasti. Jejich společné zážitky z kuchyně z nich udělaly silný pár.